Šanta lesostepní

Šanta lesostepní
	Šanta lesostepní (Nepeta nuda)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales);
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae);
Rod	šanta (Nepeta);
Binomické jméno
	Nepeta nuda; L., 1753
Synonyma
	Nepeta pannonica; šanta nahá; šanta uherská;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šanta lesostepní (Nepeta nuda) je vytrvalá rostlina s modrofialovými květenstvími na vrcholech lodyh, jeden z mnoha druhů rodu šanta. V zahradnictvích bývá pěstována pro své květy a nenáročnost, v české přírodě se vyskytuje jen řídce a je považována za ohroženou rostlinu.

Rozšíření

Druh s výrazným kontinentálním původem je rozšířen od Střední Evropy přes Balkánský poloostrov, západní a střední Rusko až na Kavkaz, jihozápadní Sibiř, Blízký východ a do Střední Asie. V České republice, kde má druh severozápadní hranici rozšíření, se původně vyskytuje ve dvou teplých oblastech, ve středu a na severozápadě Čech a ve středu a na jihu Moravy.

Ekologie

Šanta lesostepní je vázána na výslunná stanoviště, roste v pásmu nížin až pahorkatin, na místech střídavě vlhkých až suchých, obvykle na zásaditém podloží s půdou dobře zásobenou minerály. Vyskytuje se v místech stepního charakteru, jako jsou travnaté stráně, opuštěné louky a pastviny, na okrajích lesních cest, křovin a světlých lesů i na uměle vytvořených náspech.

Popis

Vytrvalá bylina, s přímou a nahoře rozvětvenou lodyhou, která bývá vysoká 40 až 100 cm. Lodyha vyrůstající z dřevnatějícího kořene je tlustá 3 až 5 mm, čtyřhranná, světle zelená až fialově naběhlá a někdy řídce chlupatá. Spodní listy mají delší řapíky, výše postavené listy mají řapíky kratší nebo jsou přisedlé. Listové čepele jsou elipsovité, vejčité neb kopinaté, dlouhé 3 až 6 a široké 2 až 3 cm, u báze jsou uťaté či srdčité, po obvodě vroubkovaně zubaté a špičku na vrcholu mají tupou nebo ostrou. Na spodní straně jsou světlejší a řídce porostlé tuhými chlupy. Spodní listeny jsou podobné listů, jsou jen poněkud menší, horní jsou čárkovité a dlouhé jen 2 až 3 mm. Listy, stejně jako celá rostlina, jsou aromatické a po pomnutí voní.

Oboupohlavné květy na krátkých stopkách vyrůstají v početných, oddálených a přerušovaných lichoklasech vytvářejících latu 3 až 8 cm dlouhou. Pětičetný kalich je trubkovitý, asi 5 mm dlouhý a jeho stejně dlouhé zuby jsou kopinaté až šídlovité. Světle modrofialová, nebo vzácně bílá, dvoupyská koruna s ohnutou trubkou bývá dlouhá 6 až 8 mm. Její horní rovný dvoulaločný pysk má laloky vejčité a po okrajích nahoru ohnuté. Sklopený dolní pysk má střední lalok vroubkovaný a vyklenutý, tmavě purpurově tečkovaný a chlupatý. Čtyři dvoumocné tyčinky nesou fialové prašníky. Květy kvetou od konce června do srpna a jsou opylovány hmyzem slétajícím se za nektarem. Ploidie druhu je 2n = 18.

Plod jsou asi 2 mm velké, hnědé a výrazně bradavičnaté tvrdky rozpadající se na čtyři plůdky (semena). Rostlina se v přírodě rozšiřuje rozrůstáním nebo semeny. U vyšlechtěných kultivarů se pro zachování vypěstovaných vlastností množí vegetativně, nejjednodušeji dělením.

Význam

Tento méně známý druh šanty bývá také někdy vysazována jako okrasná rostlina na záhony trvalek v místech, která jsou spíše suššího charakteru. Po včasném odstranění odkvětlých květenství rostliny kvetou a voní dlouho do podzimu. Rostliny lze také pěstovat k řezu do vázy, kde vydrží poměrně dlouze. Jsou známou medonosnou rostlinou.

Ohrožení

V ČR se šanta lesostepní vyskytuje jen ostrůvkovitě a v málo početných populacích. Je ale druhem s poměrně nenáročnými ekologickými požadavky a řada jejich lokalit je územně chráněna. Pro zachování do budoucna byla v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky“ zařazena mezi druhy silně ohrožené (C2b).^[1]^[2]^[3]^[4]

Reference

↑ HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Šanta lesostepní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 29.06.2008 [cit. 2015-06-24]. Dostupné online.
↑ DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Šanta lesostepní [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 02.07.2011 [cit. 2015-06-24]. Dostupné online.
↑ BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Kocúrnik panónsky [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2015-06-24]. S. 296–301. Dostupné online. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky) ^{[nedostupný zdroj]}
↑ Flora of China: Nepeta nuda [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-06-24]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu šanta lesostepní na Wikimedia Commons
Botanický ústav AV ČR – rozšíření šanty lesostepní v ČR

[1] HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Šanta lesostepní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 29.06.2008 [cit. 2015-06-24]. Dostupné online.

[2] DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Šanta lesostepní [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 02.07.2011 [cit. 2015-06-24]. Dostupné online.

[3] BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Kocúrnik panónsky [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2015-06-24]. S. 296–301. Dostupné online. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky) ^{[nedostupný zdroj]}

[4] Flora of China: Nepeta nuda [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-06-24]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]